Navy Wright NW-2

Místem konání 7. ročníku rychlostního závodu vodních letadel Schneiderova poháru v roce 1923 se stala Velká Británie. Závod se měl letět v Cowes a vedle domácích osádek se na něj usilovně připravovali rovněž ve Francii a ve Spojených státech. Zatímco Francouzi chystali několik létajících člunů typu Blanchard, Latham a CAMS, Američané přivezli do Evropy plovákové stroje, upravené vesměs z osvědčených pozemních letounů ze závodů o Pulitzerovu cenu. Jako favorit se jevil zejména robusní dvouplovákový dvouplošník Navy Wright NW-2. Vznikl přestavbou pozemního typu NW-1 a byl poháněn tehdy nejvýkonnějším motorem Wright T-3. Křídla měla celodřevěnou konstrukci a jako u jednoho z prvních letadel byla vybavena povrchovými chladiči, které se posléze u závodních letadel tohoto druhu rychle rozšířily. Stroj NW-2 pilotoval v Cowes poručík Gorton, ale pro technickou závadu závod nakonec nedokončil.

Technické údaje
Rozpětí: 8,5 m
Délka: 8,6 m
Výška: 4,5 m
Nosná plocha: 24,71 m²
Vzletová hmotnost: 2000 kg
Pohonná jednotka: řadový dvanáctiválec do V Wright T-3 o výkonu 515 kW
Maximální rychlost: 284 km/h

Navigace

Lodě plují po mořích, řekách i jezerech.

Letadla různých typů létají.