Cestovní trombóza vzniká všude, kde je dlouhou dobu malý prostor pro sezení - tedy například v letadle, vlaku, autobusu, když cesta trvá déle než 5 hodin nebo let přes 5 000 km. Nehybností je omezená činnost svalů a žilně-svalové pumpy, která vraccí krev k srdci. Krev stagnuje a městná se v sinusech žilních chlopní bércových žil a svalových žil lýtka. Například při čtyřhodinovém letu se zvýší objem končetiny o cca 4%.
Dlouhé cesty letadlem jsou někdy příčinou závažného žilního onemocnění, cestovní trombózy. Vzniká dlouhým sezením v letadle, kde mají cestující omezenou hybnost, převážně pokrčené dolní končetiny (tato poloha vede ke stlačení podkolenní žíly a tím opětovně k omezení žilního toku v končetinách). Cestující ekonomické třídy mají rovněž omezen přísun tekutin, což vede k zahuštění krve, čímž se zvyšuje její srážlivost. V kabině letadla je navíc nižší obsah kyslíku ve vzduchu a nízká vlhkost vzduchu, což má také negativní vliv na proudění krve v žilním řečišti.
Toto může být příčinou ucpání hlubokých žil na dolních končetinách krevní sraženou (žilní trombóza) a její komplikace, vmetnutí kousku sražené krve z končetiny krevním řečištěm do plic (tzv. plicní embolii).
Dalšími rizikovými faktory jsou při dlouhých cestách letadlem obezita, kouření, vysoký vzrůst, u žen užívání hormonální antikoncepce a těhotenství.
Přečtěte si další články:
Chytrá kůže pro letadla slibuje snížení potřeby rutinních kontrol souvisejících s údržbou letounu.
Írán zakázal lety strojů domácí výroby po havárii letadla Iran-140.
Soukromá letadla pronikají do života českých elit sportovců, obchodníků...
Letadla: Fokker Dr 1, Curtiss P-40, Junkers Ju 52/3m, Supermarine S-5
Cestovní trombóza v letadle, kde mají cestující omezenou hybnost a převážně pokrčené dolní končetiny.
Letadla jsou létající stroje.